PANE VŠEHO BYTÍ,
Je jedna věc, která si zasluhuje mou nejvyšší péči,
která si žádá mých nejvášnivějších tužeb.
Tou je, abych směl a mohl dosáhnout toho nejvyššího a nejzazšího cíle,
pro nějž jsem byl stvořen –
oslavit Tebe, který jsi mi daroval bytí
a učinit vše dobré, co mohu, pro své bližní.
Vskutku, život by nebyl hoden žití,
nebyl-li by zasvěcen tomuto vznešenému cíli.
Avšak, Pane, jak málo na to my lidé myslíme!
Většina lidí, zdá se, žije sama pro sebe,
a jen málo, pokud vůbec,
dbá o Tvou slávu a dobro druhých!
Vášnivě touží a dychtivě se ženou
za bohatstvím, poctami a radostmi tohoto života,
jako by měli zato, že majetek, sláva či zážitky
mohou učinit jejich nesmrtelnou duši skutečně šťastnou.
Ach, jak jsou takové sny jen falešnou iluzí!
A jak bídně procitnou všichni, kteří se jim oddávají!
Vždyť všechno naše štěstí záleží v milování tebe,
a ve svatosti, jako i Ty sám jsi svatý.
Ó, kéž nikdy nepropadnu náladám a marnivostem,
smyslnostem a vrtochům tohoto přítomného světa!
Je to místo nevýslovného smutku, prázdných nicotností;
čas je jen chvíle, pára,
všechny jeho radovánky jen prázdnými bublinami, praskajícími ve větru;
žádné trvalé uspokojení odsud nelze očekávat.
Dej mi tu milost, abych vždycky vytrval ve smlouvě s Tebou,
abych, odolával pokušení udělat si veliké jméno tam či onde,
a odmítal i všechna hříšná potěšení a úspěchy.
Pomoz mi, abych neustále věděl,
že nemůže být žádného skutečného štěstí,
že nelze nalézt naplnění smyslu mého života
jinde a jinak, než v životě žitém ve Tvém Synu a pro něj.