PANE JEŽÍŠI,
jsem slepý, buď mým světlem,
jsem nevědomý, budiž mi moudrostí,
jsem umíněný, buď mou ochotnou mysli.
Otevři můj sluch, abych rychle porozuměl hlasu Tvého Ducha
ochotně následoval jeho pokynů.
Obměkči mé svědomí, aby v mém srdci nezůstávala žádná tvrdost.
Když Satan obchází, kéž mohu uprchnout a skrýt se ve Tvých ranách,
kde ustává veškerý povyk a zmatek.
Buď mým dobrým pastýřem, který mě vede na zelené pastviny svého Slova,
dává mi uléhat u řek Tvých potěšení.
Naplň mne svým pokojem, který nemohou rozehnat žádné vichry světa
a znepokojovat tak mou duši.
Tvůj kříž byl vyzdvižen, aby se stal mým útočištěm.
Tvá krev tekla pro mé očištění.
Tvá smrt se stala mým vykoupením.
Tvé jméno je mou záštitou, která mne zachraňuje.
Skrze Tebe je celé nebe vléváno do mého srdce,
avšak mé srdce je příliš úzké, aby obsáhlo Tvou lásku!
Byl jsem cizincem, psancem, otrokem i rebelem,
ale Tvůj kříž mě učinil Tobě blízkým,
obměkčil mé srdce,
přijal mě jako dítě Tvého Otce,
připojil mně ke Tvé rodině,
učinil ze mě spoludědice společně s Tebou.
Kéž bych Tě miloval tak, jako Ty miluješ mně,
kéž bych žil tak, abych byl Tebe hoden, můj Pane!
Kéž by se na mně zrcadlila Tvá nebeská sláva,
kéž mohu vždy vidět Tvou krásu jasným zrakem víry,
kéž cítím moc Božího Ducha ve svém srdci.
Dokud totiž on sám nepohne mým nitrem,
nevzplane ve mně žádný žár a žádná záře!